Jaké jsou lásky??

14. prosince 2009 v 12:25 | Lan-lain |  Všechno dohromady

Jaké jsou lásky?????

"Láska jestliže"
Láska "jestliže" není příliš obvyklým typem lásky. Tuto lásku můžeme přijímat nebo dávat, pokud jsou splněny určité požadavky. Musíš něco udělat, aby sis takovou lásku zasloužil. "Jestliže budeš hodné děťátko, tatínek tě bude mít rád." "Jestliže uspokojíš mé očekávání jako milenec…" "Jestliže vyhovíš mým před­stavám…" "Jestliže se se mnou vyspíš…" - budu tě mít rád. Rodiče často učí své děti tomuto druhu lásky, když jim říkají: "Jestliže budeš mít dobré vys­vědčení…, jestliže se budeš přátelit s těmi a těmi dětmi…, jestliže se budeš oblékat a chovat tak a tak…, budeme tě mít rádi." V tomto případě je láska nabízena výměnou za něco, co si druhá strana přeje. Motivace takové lásky je v podstatě so­becká. Jejím ú­čelem je získat něco výměnou za lásku.
Láska "jestliže" je jako lákadlo na provázku, které může kdykoliv zmizet. Jsou-li plněny podmínky, všechno je v pořádku. Jakmile se začneš zdráhat - nevyhovíš požadavkům na sex, nechceš souhlasit s potratem - láska je ta tam. Je to politováníhodné, že láska, která si klade podmínky, téměř vždy sama sebe zničí, protože dříve nebo později jeden z partnerů nebude stačit plnit požadavky druhého.
Mnoho manželství se rozpadá, protože byla založena na tomto typu lásky. Manžel nebo manželka zjistí, že je zamilována nikoli do svého skutečného partnera, ale do vysněné, neskutečné, zromantizo­vané představy. Když časem zjistí, jaký její partner ve skutečnosti je nebo přestanou být plněna očekávání, "láska jestliže" se často obrátí v zášť, a ostatní lidé se možná nikdy nedoví proč.
"Láska protože"
Druhým typem lásky (a myslím, že na základě tohoto typu lásky se vdává a žení nejvíce lidí) "láska protože". Touto láskou je člověk milován pro něco, čím je, co má nebo dělá. Jinými slovy, tato láska vzniká na základě určitých hodnot nebo kvalit partnera. Tato láska vlastně říká: "Miluji tě, protože jsi hezká." "Miluji tě, protože jsi bohatý." "Miluji tě, protože mi poskytuješ bezpečí." "Miluji tě, protože jsi jiný než všichni ostatní, protože jsi oblíbený nebo slavný" apod. Možná znáte nějakou ženu, která miluje určitého muže, protože je to výborný sportovec. Na někoho jiného než na absolutní jedničku by se ani nepodívala. Je zamilována nikoli do něj, ale do jeho postavení a popularity. Ale nejsou to jen takové vyhraněné případy. Muž ženě může například imponovat,protože je úspěšný podnikatel, a nebo protože je hezký, urostlý a milý. Myslím, že tento druh lásky je asi nejrozšířenější. Mnoho lidí si to ani neuvědomuje, a zjistí to až v době,kdy už jsou dávno vdané a ženatí, a najednou si nemají co říct.
Lidé možná říkají: Tato - láska protože - se mi docela líbí. Chci být milován pro to, co jsem, pro konkrétní kvality a hodnoty, které mám. Je to krásné, lichotí mi to, někdo mě má rád pro to jaká jsem. Co je na tom špatného?" Možná, že nic. Každý z nás chce být milován pro něco ve svém životě. Určitě je lepší dát přednost této lásce před "láskou jestliže". "Lásku jestliže" si musíme zasloužit, a to mnohdy vyžaduje spoustu úsilí. A jen málokdo dokáže vyhovět všem potřebám "lásky jestliže". Pokud nás někdo miluje pro to, co jsme, je to pro nás mnohem pohodlnější. Víme, že něco v nás nebo na nás je hodno lásky. Je překvapující, že hodně lidí vo­lí "lásku protože". Možná, že být milován tímto způsobem je lichotivější. Být milován pro to, co jsem nebo co mám, je uspokojující. Podporuje to vaše sebevědomí. Je to však křehká stavba, která nakonec ničí sama sebe. Lidé,kteří znají jenom tento typ lásky, se velmi těžce srovnávají se ztrátou milované bytosti, nedokážou být sami sebou bez pocitu,že je někdo obdivuje. Je to krásné a velmi lichotivé.
Žijeme-li však v takovém vztahu, brzy na tom nebudeme lépe než ti, kdo si musejí svou "lásku jestliže" zasloužit. Považme například problém konkurence. Co se stane, objeví-li se někdo, kdo vykazuje žádané kvality ve větší míře? Co se stane, když se "na scéně" objeví krásnější žena? Manžel přijde o zaměstnání, a hned je z něj neschopnej chlap co se umí akorát válet u televize. Žena přestane být mladá a krásná, a manžel si začíná hledat milenky… začátek rozvratu manželství. Docela běžná situace. Pokud nějaké vnější faktory, jako ztráta změstnání, prestiže, krásy, úspěchu, majetku atd. může ohrozit vztah, je to typický příklad lásky "protože"
S tímto druhem lásky se pojí ještě další problémy. Je zjištěno a platí to pro většinu z nás, že každého z nás tvoří vlastně dva lidé. Za prvé je to ta podoba, kterou ukazujeme světu. A pak existuje ta naše druhá stránka, osobnost, kterou opravdu zná jen velmi málo lidí, pokud ji vůbec někdo zná. V praxi to nakonec dopadá tak,že bud' jeden nebo oba partneři se bojí, aby ten druhý nepoznal jací tam hluboko uvnitř ve skutečnosti jsou. Velmi se obávají, že až jejich partner pozná pravdu, budou méně přijímáni, méně milováni.
A proto se snaží být lepší než jsou. Jenže dříve či později jejich nedostatky vyplují na povrch, a pak nastává krize. Mnohé lásky, které jsme v životě poznali, jsou láskami tohoto typu. Tento druh lásky v nás vždycky vyvolá pochybnosti, jak dlouho vydrží. A tato láska platí do té doby, než přijdeme o vlastnosti, kvůli kterým nás má protějšek rád.
"Miluji tě a tečka"
Je to láska bez podmínek. Tato láska vlastně říká: "Miluji tě, nehledě na to, jaký možná v jádru jsi. Budu tě milovat, ať se s tebou stane cokoli. Nemůžeš udělat nic, co by ohrozilo mou lásku. Miluji tě a tečka."
Láska "miluji tě a tečka" není slepá. K tomu má daleko. Tato láska může svůj objekt znát velmi dobře. Zná jeho nedostatky a chyby. Naprosto beze zbytku ho přijímá, aniž by za to cokoli požadovala. Tuto lásku si není možné nijak zasloužit. Nemůžete udělat nic, aby byla větší, nebo menší. Nemůžete ji ničím odvrátit. Není na nic vázaná. Od "lásky protože" se liší tím, že nevzniká na základě nějaké přitažlivé kvality milované osoby. Touto láskou můžeme milovat i naprosto bezvýznamné osoby tak, jako by měly nekonečnou,hodnotu. Tuto lásku jsou schopni prožívat jen úplní a zralí jedinci, kteří nepotřebují ze životních vztahů stále jen brát, aby zaplnili prázdná místa ve své vlastní osobnosti. Zralé osobnosti nic nebrání v tom, aby do vztahu dávala, aniž by za to něco požadovala. Aniž si to možná uvědomuješ, tato láska je pro nás důležitější než cokoli jiného. Život bez vztahu, který takovou lásku alespoň připomíná, vede v posledku k beznaději. Láska "miluji tě a tečka" je vztah, do kterého investujeme. Tato láska se nemůže dočkat, až bude moci něco dát. Ostatní dva druhy lásky se nemohou dočkat, až něco získají. "Miluji tě a tečka" znamená "dávám", dobrovolně dávám sebe sama.
Tato láska vyvolává pocity důvěry a porozumění. Víme, že druhý nás má rád ta­kové jací jsme. Tato reakce v nás vyvolává touhu být takoví jací jsme a takoví, abychom se druhé polovičce líbili. Je to přirozená reakce na lásku "miluji tě a tečka".
Proč je tato láska tak vzácná? Protože se nesnáší s lidskou pýchou. Neradi přiznáváme, že nedokážeme být vlastní silou a vůlí tím, čím chceme. Nejraději bychom zapomněli na tuto lásku "miluji tě a tečka", protože vyžaduje kázeň a sebeo­vládání. Vyžadu­je, abychom brali své emoce a tělesné touhy tak, aby nám sloužily, a ne tak, abychom my sloužili jim.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.